|
Dobrodružství vs. Horor
3. září 2013 v 14.11 | rubrika: Povídky
Chcete, aby povídka Stržen proudem pokračovala jako boj o přežití, nebo jako horor? Pošte do komentů... Johanes |
přečteno: 6x | přidat komentář
|
|
9. červenec 2013 v 20.01 | rubrika: Povídky
Nožem jsem odloupl kus masa zevnitř břicha a strčil si ho do pusy. Byl jsem překvapen, jak je syrová ryba dobrá, ale ve stavu ve kterém jsem byl, by mi chutnalo asi všechno. Za chvíli jsem snědlo rybu celou-pochopitelně bez hlavy a kostí. Největší hlad jsem zahnal, ale nemohu říci, že bych byl sytý. |
přečteno: 46x | komentáře (2)
|
|
2. červenec 2013 v 11.47 | rubrika: Povídky
Prostě jsem si řekl, že to risknu a rozjel jsem se. Jel jsem asi půl hodiny, a to na plno. Už jsem byl úplně vyčerpaný. Říkal jsem si: |
přečteno: 37x | komentáře (2)
|
|
29. červen 2013 v 18.30 | rubrika: Povídky
Z igelitového sáčku jsem vytáhl jednu slávku, rozbil ji kamenem, obsah napíchl na háček a nahodil. Hladina byla klidná, na obzoru nebyl ani mráček a bylo velké horko. Přehodil jsem si přes hlavu mokrý ručník, abych nedostal úpal, nebo úžeh. Když půl hodiny nezabrala ani ryba, rozhodl jsem se, že zkusím popojet ještě o kousek dál. |
přečteno: 36x | komentáře (2)
|
|
Stržen proudem 2. část
23. červen 2013 v 21.37 | rubrika: Povídky
Kolem poledne jsem se šel do hotelové restaurace najíst. Po obědě jsem šel zpět na pláž. Vzal jsem si s sebou to co dopoledne. Bylo ještě větší vedro než dopoledne. Teplota dosahovala k třiceti čtyřem stupňům, což bylo opravdu úmorné horko. Když jsem na břehu uviděl pár šlapadel, dostal jsem geniální nápad a to, že si jedno z nich vypůjčím a zkusím rybařinu na širém moři. Z vlnolamu jsem odloupal asi třicet slávek. Vzal jsem si kámen ideální na jejich rozbíjení a vše zabalil do igelitového pytle. Problém byl pouze v tom, že jsem nevěděl, kde si šlapadlo vypůjčit. Zeptal jsem se chlapa na pláži: "Excuse me, where can I rent a pedal boat?" Chlap na mě vykulil oči, otočil se a odešel. Totéž jsem řekl jedné paní, trochu při těle s kudrnatými rezavými vlasy. Ta už věděla a ukázala mi na hnědě natřenou, dřevěnou boudu opodál. Přišel jsem k ní a poprosil paní u okýnka o jedno šlapadlo na dvě hodiny. Zaplatil jsem pět euro a paní mi podala lístek s číslem 24. Šel jsem zpět na pláž a našel tam krásně červené šlapadlo s modrou skluzavkou právě s číslem 24. Vzal jsem si ručník, petku, nůž a igeliťák se slávkami. Vytlačil jsem šlapadlo do vody, sedl jsem si na sedátko a začal jsem šlapat. Vystřelilo vpřed jako šíp. Liboval jsem si, jak krásně pluje. Doplul jsem na místo, kde už jsem téměř neviděl pláž... Jak se vám druhá část povídky líbila? Pište do komentu... Johanes |
přečteno: 31x | komentáře (3)
|
|
Stžen proudem úvod
23. červen 2013 v 18.24 | rubrika: Povídky
Ou, omlouvám se, že jsem před napsání první části povídky zapoměl napsat úvod, tak ho máte zde. Nic v povídce (až na Portugalsko) není skutečné... Příběh se odehrává v Portugalsku, kde si mladík Petr Vlach vypujčí poslední den dovolené šlapadlo a proud ho odnese na atlantik... Doufám, že se vám bude povídka líbit...  Johanes
|
přečteno: 27x | přidat komentář
|
|
Stržen proudem 1. část
23. červen 2013 v 18.18 | rubrika: Povídky
"Už je to tak, poslední den mé dovolené je tu." Řekl jsem si. Bylo 13. Července 2013 8:45 a já jsem právě dosnídal chléb s máslem v hotelovém pokoji v Portugalském městě Averio. Bydlel jsem v hotelu Meira v pátém patře. Hotel byl vzdálen pouze tři sta metrů od břehu Atlantského oceánu. Proto jsem šel na pláž pouze v sandálech, s ručníkem dvoulitrovou pet flaškou a prutem, pro případ, že by se naskytla příležitost trochu si zarybařit. Je mi 25 a na tuto dovolenou jsem jel sám. "Zítra už budu muset balit, musím opustit zdi hotelu do deseti dopoledne, a proto si to dnes musím pořádně užít," hučelo mi v hlavě. To jsem měl také v úmyslu. Když jsem došel na pláž, příjemně foukal jemný vánek, což mírně ochlazovalo ovzduší. Už v devět bylo veliké horko. U vlnolamu jsem našel pár mušlí slávek, což by se mohlo hodit jako nástraha pro ryby, které zde žijí. Nožem, který jsem měl v kapse plavek-vždy ho nosím s sebou-jsem z vlnolamu odloupl jednu slávku. Vzal jsem kámen o velikosti dlaně a slávku rozbil. Uvnitř byla slizká hmota, kterou jsem napíchl na háček a háčkem i s nástrahou jsem v blízkosti vlnolamu mrštil do vody. Podařilo se mi dohodit návnadu pět metrů od břehu. Ryba zabrala téměř okamžitě. Prudce jsem trhl prutem a rybu jsem vytáhl... Pište, jak se vám první část povídky líbila... Johanes
|
přečteno: 14x | komentáře (4)
|
|
úvod
23. červen 2013 v 14.55 | rubrika: Povídky
Občas mám takové nápady, tak je budu psát sem. uvidím sám, jak se vám budou líbit. Prosím, do komentů pište, jak se vám povídka (případně část) líbila a také pište, jakou tématiku by jste chtěli... Johanes |
přečteno: 24x | komentáře (2)
|